* Povinné údaje, které musí být vyplněny.
Dotaz ze dne 29.4.2010
Dobrý den, četla jsem Vaši upoutávku na kurz: Vědomé tvoření života. Zaujalo mě slovo "vědomé". Co to vlastně znamená? co si pod tím mám představit??? děkuji za odpověď.Do nitra ženy, 17.-18.4.2010 Vysoké Mýto
Ahoj, tady Hanka Danková ze semináře ve Vysokém Mýtě. Prosím tě, nějak jsem se tě zapomněla zeptat, cos nám to pouštěla k meditacím za hudbu. Co to bylo? Seženu to někde?A ještě jednou moc děkuju za zážitek, mám pocit, že se mi teď úplně jinak dýchá :-)Cesta k vnitřnímu dítěti, 10.4.2010 Opava
Ahoj Marci,Do nitra ženy, 6. - 7.2.2010 Opava
Ahoj Marci,
Předně bych ti chtěla poděkovat, že jsi ženský seminář uspořádala u nás v Opavě. Dlouho jsem na něj čekala. Šla jsem na něj s tím, že snad zjistím, co je to být ženou. Do této doby jsem ženství vnímala jako přítěž, samé povinnosti, práce, úklid, vaření a starání se o muže popř. děti.
Po absolvování semináře se něco ve mně přeci hnulo. Tak předně začínám chodit na schůzky později, jednou o 5, jednou o 10 minut a vůbec mě to netrápí. Dříve jsem musela být všude včas ne-li z předstihem.
Uvědomila jsem si, že vnitřně toužím po mateřství a také abych těch pár kilo přibrala. Jsem dost hubená, ale protože je to „in“. Mám chuť přibrat tak 5 kilo a cítím, že i s těmi kily se budu cítit krásně, spokojeně.
Tři dny po semináři se mi stalo, že jsem šla po městě a najednou jsem pocítila, jako by se všechno zpomalilo, a že vnímám celé tělo, jak jdu, doslova jsem se dostala do „právě probíhající přítomnosti“, užívala jsem si to a cítila jsem se být ŽENOU. Nelze to popsat, prostě JSEM ŽENA. JSEM SAMOTNÁ NĚHA, KRÁSA, LADNOST, POCHOPENÍ, SOUCIT, LÁSKA a doslova jsem plula po chodníku. Zpomalila jsem krok a jen jsem šla. Nedovedu to víc popsat.
Uvědomila jsem si také potřebu o sebe pečovat, ale ne jen teoreticky ale také prakticky: nakrémovat se, pečovat o své vlasy, a uvědomovat si, že teď pečuji o své tělo a že mi to přináší potěšení a ne zdržování od jiných věcí – jak jsem to žila předtím. Po semináři jsem si hned byla koupit s radostí rifle, krásný svetr a také kouzelné naušnice – a bez pocitu viny, že utrácím.
Ještě jednou díky. Kateřina Vavrlová
Vzkaz ze dne 31.12.2009
Milá Marci,
blahopřeji Ti k Tvým nádherným, plně duchovním stránkám, kterými pomáháš naplňovat životy spoustu lidem. Sice jsem nebyla na čistě Tvém vlastním semináři, ale známe se již nějaký rok a jsi mi velmi blízkým človíčkem na této Zemi. Děkuji Ti za nádherné obohacení našich duší, při hledání toho, kdo jsme, proč tu vlastně jsme a co máme za své úkoly. Též Ti přeji ke Tvým včerejším narozeninám spoustu lásky, Boží přítomnosti a stálou radost, kterou rozdáváš všem. Ať se Ti daří ve všem, co děláš. Věřím, že přijde zase chvíle, kdy se opět setkáme.
S láskou Marcela Rapčáková
Do nitra ženy, 21. - 22. 11. 2009 Vysoké Mýto
Jako zpětnou reakci vkládáme také článek, který výšel o semináři "Do nitra ženy" ve Vysokém Mýtě. Autorem je Monika Tesařová.
Článek ke stáhnutí
Ahoj Marcelo,
Zkusím Ti napsat, co se se mnou děje po absolvování semináře.
Z kurzu jsem odešla s nádhernými pocity, které jsou prostě nepopsatelné.
Vnitřní klid, mír , tichá posvátnost a uvědomění jsou jenom zlomkem toho, co
jsem prožila.
Střet s realitou nastal hned za 15 minut na autobusové zastávce. Z
natřískaného autobusu jsem vylezla v Hradci zmuchlaná já i růžička. Obě jsme
byly skládací.Cesta domů pokračovala podobně. Nejkrásnější na tom je, že ten
posvátný pocit jsem si celou dobu udržela.
Překvapily mě rychlé reakce okolí, mužů i žen. Viděla jsem, jak všichni
vědí, že jsem zažila něco výjimečného, posvátného, a že všichni cítí tu moji
úctu před něčím novým a nepoznaným.
Úžasná je změna v práci, ta byla přímo okamžitá. Přišla jsem na to, že mám
skvělé kolegy, galantní džentlmeny. Jinak u mě po fyzické stránce došlo k
prudkému úbytku sil, takže krabice, které jsem týden před seminářem
narovnala do regálu ke stropu už opravdu nedokážu sundat. "Musím" požádat o
pomoc, a kolegové co na mě dřív koukali, mají možnost propotit triko.Vypadá
to, že někteří i rádi.Takže se jim učím dávat najevo, jak jsou potřební.
Vidím, jak moc to potřebují.
Podobné je to i doma. Sice se tu změny dějí možná pomaleji než v práci, ale
vidím je u manžela i u synů. Je to asi tím, že domácí muži mě znají lépe a
déle,mají mě víc přečtenou, a tak se ujišťují a mě prověřují, jestli to
myslím opravdu vážně.Takže trénují a tím i podporují moje odhodlání, za což
jim děkuji.
Milá Marcelo,
hned v autobuse cestou domů jsem si uvědomila, jak moc velký smysl má to,
co děláš. Viděla jsem, jak by tenhle seminář potřebovaly všechny přítomné, a
že tohle je lék na všechny bolesti světa. Jsem moc ráda, že jsem Tě potkala
a jsem hluboce vděčná za to, že jsi mi umožnila prožít moudrost ženy.
S láskou, vděčností a radostí
Marie
P.S. Dnes jedu do města. Jdu si koupit růžičku.
Milá Marci,
Cítím se, jako by se nic nestalo, ale přitom se občas pozastavím nad myšlenkou, co si vezmu ženského na sebe do práce, jakou barvu … Kolegové mi spontánně pomáhají, vaří mi čajíčky … no, a hlavně největší úspěch je, že se mi včera v meditaci zobrazila má vnitřní moudrost jako nádherná dívka, již o pár let starší než při semináři a hlavně, už vypadá jako žena. Takže asi tak…no, zázraky se dějí každý den a pokud to takto půjde dál, je to jen a jen dobře.
Doufám, že i ostatní prožívají alespoň malý přerod a mají se dobře.
Děkuji ještě jednou za úžasný seminář a vše, co se v něm odehrálo a především za organizaci.
S přáním pěkného a klidného dne
Lucie
Cesta k vnitřnímu dítěti, 10. 10. 2009 Helvíkovice u Žamberka
Ahoj Marci,
nejdřív Ti chci poděkovat za Tvůj seminář. Jela jsem do Helvíkovic s tím, že si užiji takový hravý nenáročný den. No OMYL! Dala jsi mi pěkně zabrat, samozřejmě k mému dobru. Nejen, že mám o čem přemýšlet a záleží jen na mne, jestli budu pokračovat v tom, co jsi mi pomohla začít, ale ještě jako bonus jsi nám vysvětlila, jak se vypořádávat s některými nepřijemnými situacemi v našem každoden. životě. A hned včera na mne jedna čekala :-))) Díky Tobě jsem ji po chvíli rozpoznala a hravě si s ní poradila.
Iveta
Ahoj Marci!
Ze semináře jsem pochopila, že je důležité komunikovat s vnitřním dítětem. Začala jsem to realizovat v praxi
a je to úžasné. Mám pocit, že jsem našla své já. Člověk nepozná co mu chybí, dokud to nenajde.
Hledá to kolem sebe, v lidech, přírodě, zvířátkách, ale zjistila jsem, že to mám v sobě.
Je to krásný pocit a pokusím se zůstat věrná sama sobě, abych konečně mohla začít žít tak, jak žít mám.
S láskou a přáním všeho dobrého
Jana
Cesta k vnitřnímu dítěti, 19. 9. 2009 Český Krumlov
Ahoj Marci,
letos jsem si dořešila některé z rodinných vztahů a taky jsem se měla možnost sama sebe objevit tak, jak se vůbec neznám.
Tvůj seminář mi pak následně pomohl a pomáhá v tom, že se můžu více uvědomit, zkoncentrovat, sjednotit....
Jiné, lepší slůvko mne nenapadá.
Je to asi o tom, chtění. Ne každý den je prosluněný, někdy je to pěkná dřina.
Konečně jsem se v dnešním světě chytla drápkem. A už tady chci být, tak pro to musím něco dělat.
Měj se pěkně,
Irena
Ahoj Marcelko
nerada se fotím, ale pomohl mi seminář, mít se ráda a jsem za to moc vděčná. Snad se na sebe naučím i koukat na fotkách a nebudu se stydět, až se na nich uvidím. Věřím, že jsem ušla kus cesty s tebou a ostatními na semináři. Ještě jednou moc děkuji tobě i ostatním účastníkům .
S láskou Jana J.
Milá Marci,
děkuji ještě jednou za seminář. O semináři jsme si povídaly u nás a celý týden z něj čerpám energii, klid, vyrovnanost...Dneska jsem to nezvládla, když jsem se rozhodla uklidit barák a samozřejmě všechny zapojit...Tak mám zase večer o čem přemýšlet... Jinak se měj sluníčkově Marťa
Ahoj Marcelko,
velmi bylo pro mne příjemné se s tebou seznámit. Mě seminář velmi obohatil a utvrdil v tom , co již delší dobu věřím - ve vnitřní sílu, která mně pomáhá překonávat úskalí dnešního života.Seminář mě i docela uklidnil a povzbudil k další práci na svém těle či duši. Zdraví Tě Marta
Zdravím
a musím ti oznámit, že i následující den po našem rozloučení(v úterý při cestě za prací do Dolního Dvořiště) mě brzdil náklaďák s pískem. Musela jsi určitě škytat, protože moje reakce byla neuvěřitelná.Jela jsem v klidu pěkně pomalu za tímto autem a vzpomínala jsem na tebe a
chechtala jsem se až mi tekly slzy. Kdyby mě někdo pozoroval, tak by myslel, že jsem blázen. Nejsem, přijela jsem sice asi o trochu později, než kdybych jela normálně (bez písku), ale vůbec to nevadilo a uvnitř jsem měla klídek, žádný vztekem na sebe stažený žaludek, "že už jsem to zase nezvládla". Objímám tě Liba
Cesta k vnitřnímu dítěti, 30. 5. 2009 Vysoké Mýto
Marci,
moc děkuji za Tvou pomoc na cestě, kde si každý řešíme různé bolístky, ze kterých se nakonec vyvrbí ještě jiná hlubší trápení. Pomohla jsi mi hodně, i když to bylo bolestné. Bylo to ale hlavně očistné a výsledek stál za to. Mluvím o regresích. Dále jsi mě posunula při setkání s mým vnitřním dítětem, objevila jsem v sobě Sílu a nyní vím, že život je radost, láska a Světlo. Kéž bych si to uvědomovala i nadále.
S láskou Monika