Na cestě sebepoznání

Abychom lépe rozuměli životu a chápali jej, je poznávání sebe sama nezbytnou součástí či prvním krokem na cestě pro každého hledajícího jedince, neboť poctivé sebepoznávání vede k porozumění moudrosti vlastního srdce a k hlubokému pochopení podstaty života samého.

Poznávat sebe sama znamená učit se rozumět tomu, co se myšlenkově i pocitově odehrává uvnitř mého nitra a co v daný okamžik v jakékoliv konkrétní situaci v běžném životě cítím (POCIT), myslím (MYŠLENKA) a jaký postoj (PŘESVĚDČENÍ) v dané situaci vytvářím.

Toto naslouchání nitru nás vede k naslouchání svému vlastnímu srdci, které nám vždy a poctivě sdělí, co právě cítíme. Skrze své vlastní srdce můžeme projít stejně jako bránou k sobě samým. Na to, abychom mohli projít, je však potřeba si nejprve uvědomit a procítit, že takovou bránu v sobě máme a začít svému srdci jako moudrému průvodci naslouchat. Vždyť kdo jiný o nás ví toho více, než naše vlastní srdce? Srdce je moudrý rádce, který nás miluje, miloval a milovat bude, ať už děláme v životě různé kotrmelce. Srdcem jsme propojeni s láskou k sobě samým i s bezpodmínečnou láskou = zdrojem, který je podstatou všeho. Pokud jsme v souladu se svým srdcem, jsme v souladu s láskou k sobě i druhým, pak jsme v souladu s životem samotným.

 

Poselství života:
„Dívej se na svět očima života a uzříš sebe sama ve své PRAVÉ SKUTEČNOSTI.“

 

Citát:

Vše se změní v okamžiku, kdy pomine chtění
a jeho místo zaujme pozorování, čiré vidění a odevzdanost.
Člověk přestane být užitečný nebo nebezpečný,
zaujatý či nudný, přívětivý či surový, silný nebo slabý.
Stane se přírodou, něčím krásným a pozoruhodným jako každá věc,
na niž se zaměří čiré pozorování.
Neboť pozorování není ani bádání, ani kritika, je to jen láska.
Ta je nejvyšším a nanejvýš žádoucím stavem naší duše:
láska bez žádostivosti.

Edice Minuty k zamyšlení
Hermann Hesse
Tajemství duše

Komentáře nejsou povoleny.